Airsoft - proběhlé akce

 Jelikož jsem si na tuto hru prozřetelně zajistil focení, nemusel jsem se tentokrát tohoto těžkého úkolu ujmout sám a mohl jsem hrát, což je pro mě vcelku vzácná věc. Proto se teď velmi krátce pokusím popsat tuto hru z mého pohledu, tentokrát  coby hráče.

 Hra samotná byla pojata (tak jako všechny naše hry) jako odpočinková a relaxační pro náš tým Bad boys a pro naše přátele a kamarády a s větší účastí se zde nepočítalo. Tomu samozřejmě odpovídal i scénář a prostředí, kde se hra odehrávala. Je všeobecně známo, že námi pořádané hry se vyznačují jednoduchostí a jsou zaměřeny převážně na rychlý a kontaktní boj ( definujeme jako Counter - strike styl) který nám vyhovuje a kterým koneckonců končí každá bojová akce, bez ohledu na to, kolik km se předtím nachodilo nebo kolik úkolů v širých pláních bylo předtím splněno, jsme už přece jenom starší a lecos jsme už zažili a iluze mládí o "realitě" nás už dávno opustily:)

 Počasí bylo velmi příznivé, i když osobně bych uvítal krutou zimu a sněhu po kolena, Stalingrad by měl mít i patřičnou atmosféru. Terén byl rozlehlý, členitý a se spoustou míst k úkrytu a skýtal tak nekonečně možností k přepadu protivníka. Díky rozlehlosti terénu se skupiny pomíchaly a hráči vracející se po zásahu do hry se mnohdy dostali protivníkovi do zad, což bylo velmi stresující, ale na druhou stranu i vítané, neboť takový je boj ve městě a tak to má být:, boje v polích a lesích jsou již minulostí a po analýze válečných konfliktů posledních dvaceti let v "civilizovaném" světě je zřejmé, že v budoucnu tomu bude nejinak, tak si zvykejme:(  Bohužel jsme neměli před touto hrou možnost terén důkladně prozkoumat a tak jsme nemohli naplno využít možností, které nám nabízel, vše snad napravíme na další zde konané hře.

 Hry samotné byly poněkud pozvolné a střety se odehrávaly lokálně, což přičítám faktu že se většina hrajících  vzájemně neznala a tak vázla týmová komunikace a koordinace a to na obou stranách. Tím nechci říci že by hry nebyly dostatečně akční a bojové, naopak, pouze chyběla lepší koordinace, což je za daného stavu logické a což v důsledku vedlo i k tomu, že jsme (modří) v první hře nesplnili úkol a po dobytí továrny Rudý říjen nezničili i štáb protivníka, takže Monty,  těš se příště!

 Samozřejmě se zde odehrálo množství jednotlivých bitev které si s těmi ve skutečném Stalingradu v ničem nezadaly ( mohu-li si dovolit toto poněkud neuctivé přirovnání), alespoň v mých očích a zde jsem byl setsakra rád, že jsem prozřetelně investoval do velmi výkonné vzduchotechniky Powerupgrade, což mi v mnoha případech zajistilo delší dostřel a větší razanci a toto jsem také s potěšením vydatně využíval. Holt rovnosti není ani v airsoftu a vyšší výkon se cení:)

 O pohodu mimo hru se postarali Koště se Zuzkou a Tomášem, jejich občerstvení nemá chybu a jaksi jej i na na akcích vyžaduji, na dobré se rychle zvyká:)

 Také jsem viděl několik hádek (tak už to chodí) o nepřiznání zásahu, ale můj věk a patnáctileté zkušenosti s hraním paintballu a airsoftu mě naučily, že ne vše co si myslím že vidím je pravda a naopak v adrenalinovém opojení člověk lecos přehlédne a neucítí, (mohl bych vám vyprávět neuvěřitelné historky z paintballu, které jsem zažil a že tam to bolí setsakra víc), takže tyto věci neřeším a bavím se, neboť vím své.

Závěrem poděkování všem spoluhráčům i protivníkům za super hru a věřím, že se společně setkáme i na dalších, kde si to mezi sebou pěkně vystřílíme!

Blazer