Kdo zná Kobylskou rokli ví, že se jedná o jeden z herně nejtěžších terénů, plný převýšení a propadlin, uzounkých cestiček a hustě zarostlý neproniknutelným podrostem. Tento terén je velice náročný na fyzickou připravenost, neustálé stoupání a následné prudké klesání (obzvláště v přední části rokle, kde se dnes nehrálo:( dokáže hráče velice rychle zbavit sil, hustý podrost spolu s členitým terénem zase minimalizují možnosti manévrování a týmové spolupráce, což je v důsledku neméně vyčerpávající a to hlavně psychycky. Za každým stromem, za každým kopečkem a každém hustém křoví se může skrývat protivník, což v takto nepřehledném terénu činí postup velmi stresující a opatrný, každé neopatrné vykouknutí se trestá zásahem, o čemž svědčí fakt, že většina zásahů je zde do horní poloviny těla a často přímo do hlavy.
Na tuto hru se zde sjela velice dobrá parta milovníků airsoftu, z daleka i z blízka, což je ostatně i naším záměrem a proto hry pořádáme vždy na jiném místě v širokém okruhu okolo Brna, aby tak dostali možnost zahrát si na našich hrách i hráči nejenom z Brna a nejbližšího okolí a abychom se vzájemně poznali a našli tak nové kamarády a kamarádky. Také se tímto omezí stereotyp a herní únava z jednoho místa a stejných hráčů, kteří již o sobě herně vědí vše.
Hry samotné byly vždy dvacetiminutové a to proto, aby zasažení hráči příliš dloho nečekali na novou hru a neunudili se k smrti:) a také proto, aby se v tomto složitém terénu určilo tempo her. Hrálo se postupně ve dvou částech rokle (ze čtyř) a také se střídaly různé scénáře dle výběru zůčastněných. Bojovalo se o jednu i dvě vlajky, dobývalo se i bránilo.
Počasí bylo slunečné a poměrně teplé, tak akorát a atmosféra výborná (jediným negativem jsem tak byl já se svými herními teoriemi, kterými jsem nepřetržitě zásoboval všechny v doslechu:) Tento den byl tedy velmi příjemný a věřím, že stejně tak bude povedený i ten další, za čtrnáct dní v kempu pod Templštýnem.
Závěrem tedy poděkování všem zůčastněným hráčům za super den a na shledanou příště:)
Fotografie příliž povedené nejsou, na vině je velmi nepřehledný terén kde nikoho nešlo najít a když už byl odhalen, tak mezi ním a fotoaparátem zavazelo tisíc větví a větviček a také velmi nevyrovnané světelné podmínky, takže je zde zachyceno pouze několik z vás ale slibuji, že příště (Templštýn) to bude lepší a na všechny se dostane:)